Tudorovci

Mladý a ctižádostivý anglický král Jindřich VIII. se chystá do války s Francií, ale nechá se zviklat manipulativní diplomacií svého mocného lorda kancléře, kardinála Wolseyho. Ten králi navrhne, aby místo toho finančně podpořil „všeobecnou mírovou smlouvu“. Harmonii vnitřních záležitostí království však ohrozí zjištění o mladé a krásné Alžbětě Blountové.

Loajalita se obrací doma i za hranicemi. Navzdory svým extravagantním prohlášením o věrnosti Francii na opulentním setkání panovníků Jindřich uvažuje o spojenectví se španělským králem Karlem V., který byl nedávno jmenován císařem. Wolseymu, který je závislý na podpoře francouzských kardinálů, to ovšem maří šance stát se papežem. Jindřich obdrží darem knihu Machiavelliho Vladaře.

Na Jindřichův dvůr přichází Karel V., nejmocnější muž v Evropě, a jelikož je synovcem Jindřichovy manželky Kateřiny Aragonské, tak i nový významný spojenec. Pro krále je toto spojenectví zásadní, neboť si od něj slibuje, že mu pomůže prosadit zájmy Anglie v evropských záležitostech. Nesmí proto dopustit, aby je cokoli ohrozilo, a své odcizení s královnou před Karlem tají.

Papež je sice Jindřichovi vděčný za jeho duchovní a politickou věrnost, a jmenuje ho tedy „obráncem víry“, ale na Jindřichově dvoře, aby věrnost pohledal. Jeho sestra, princezna Markéta, se provdá za zchátralého portugalského krále a brzy nato ho zavraždí, aby se mohla vrátit do chlípné náruče Charlese Brandona. Vévoda z Norfolku a sir Thomas Boleyn osnují své spiknutí proti kardinálovi Wolseymu.

Henry je králem vášně a vytrvalosti. Jeho snahy o spojenectví, ať už osobní, či politická, selhávají, ale on zůstává neochvějný. Jeho spojenec císař Karel V. ho zaskočí osvobozením jejich vzájemného nepřítele Františka I. Jindřich se ovšem rozhodne své ambice v Evropě obrátit jinam. Nabídka Anně Boleynové, aby se stala jeho výhradní milenkou, je považována za urážku, ale král toho nedbá.

Osobní a politické vztahy na Jindřichově dvoře jsou nadále proměnlivé. Král si je stále jistější svou panovnickou rolí a stále více podléhá mladé Anně Boleynové. K jeho velké frustraci a navzdory vlivu a úsilí kardinála Wolseyho je katolická církev jakoby neschopná pokročit v Jindřichověžádosti o rozvod, což jen přidává na nespokojenosti.

Přicházejí temné dny pro tudorovskou Anglii. Rozmohla se záhadná potivá horečka, která přináší téměř jistou smrt. K utrpení se přidává nedostatek potravin. Přetěžká zkouška Jindřichova přirozeného optimismu a elánu způsobuje, že královo sebevědomí střídají pochybnosti a falešné představy. Temnotu však zákonitě střídá světlo. Nákaza se vytrácí a král dostává zprávu o své milence Anně Boleynové.

Do Londýna přijíždí zvláštní vyslanec papeže Klementa, aby dohlédl na soud, který má rozhodnout o platnosti Jindřichova sňatku s Kateřinou Aragonskou. Výsledky řízení budou mít dalekosáhlé následky. Králův milostného vztahu s Annou Boleynovou visí na vlásku, kariéra a vliv kardinála Wolseyho i vztahy Anglie s Římem.

Pád kardinála Wolseyho je rychlý a nelítostný. Je zbaven úřadu a moci, vypovězen od dvora a poslándaleko od svého milovaného krále. Jeho nepravděpodobným nástupcem se stává sir Thomas More,muž, který se od panovačného Wolseyho liší ve všech ohledech kromě jediného: je oddaný Jindřichovi.

Kardinál Wolsey je v koncích, ale ještě mu není konec. Ačkoli je ve vyhnanství, snaží se na poslední chvíli získat podporu své staré nepřítelkyně, královny Kateřiny. Ta s jeho plánem zdráhavě souhlasí, neboť se ocitá v podobné situaci jako padlý kardinál. Jejich spiknutí však překazí noví královi rádci, a Wolseyho čeká ten nejvyšší trest.